Při načítání fotogalerie nastala chyba

Začalo to 22. 5. 2018, úterý. Den, kdy 8. třída vyjela do světa. Nevím, jestli učitelé byli zrovna nadšení, ale my jednoznačně ano! Z nádraží ve Studénce jsme se vlaky a svýma vlastníma nohama dostali do Šumperku na expozici čarodějnických procesů. Bylo zajímavé, že každý z nás dostal walk-mana, který nám přehrál nějakou příhodu, ohledně domu, kde jsme byli, co se v něm událo a podobné věci. Na zemi byly osvětlené kříže, po kterých jsme šlapali a netušili jsme, co znamenají. Když jsme se  dozvěděli, co znamenají a k čemu slouží, vyhýbali jsme se jim obloukem. Po prohlídce si pro nás náš instruktor připravil QR code hru. Spočívala v tom, že jsme se podle mapy orientovali po daném úseku Šumperku a hledali jsme body, které byly na mapce zakreslené. Následně jsme měli rozchod po náměstí a blízkém okolí s tím, že se nemáme ztratit a máme čekat u fontány. Nečekaně to zvládli všichni a nikdo nezabloudil. Do Rapotína, kde jsme měli ubytování, jsme jeli autobusem. Každý už chtěl na chatku, ke všemu bylo příšerné horko a někteří už usínali po cestě v autobusu. Ale ne, ne, ne. Co čeká ještě osmou třídu? No přeci záživná procházka kolem zámku a ruční papírny ve Velkých Losinách. Když jsme se už dostali do chatek, v rekreačním středisku Losinka, i když byly, jaké byly, každý byl rád, že si může sednout, případně lehnout a už jenom líně nandat prostěradlo a povlečení. Někteří nezvládli ani to. V 18:30 nás čekalo jiné jídlo než od maminek a to večeře! Najedli jsme se, dostali informace a mohli jsme jít. Po večeři jsme si sehnali dřevo a ohniště bylo na světě! Večerka byla v 22:00 a samozřejmě, že jsme to všichni dodržovali. Samozřejmě. Budíček byl v 8:00, a když jsme přeci všichni šli spát v 22:00, tak nikdo nebyl unavený. Snídaně byly v 8:30 a byla podobná švédským stolům. Po snídani jsme dostali navíc obědový sáček. Pak už jsme šli na rafty! Nebyl snad nikdo, kdo se netěšil. Začínali jsme v Postřelmově a zakotvili v Lukavici. Guydové /gajdové/ nám v průběhu plavby, když jsme si udělali přestávku, ukazovali, co bychom měli dělat, když budeme někdy na raftech a bude se někdo topit a podobné věci. Odvážlivci z naší třídy si to i zkusili na vlastní kůži! Já osobně, s mou posádkou, jsme si to užili a dost jsme se nasmáli. Tím zdravíme našeho guyda /gajdu/ Páju! Po raftech jsme jeli zpět vlakem, unavení, do Rapotína a došli jsme do chatek. I když jsme byli unavení jako blázen, dopadlo to tak, že většina kluků s druhou školou, která tam byla s námi, a panem uč. Žídkem hráli přes 2 hodiny fotbal a zbytek buď fandil, nebo hráli ringo s paní učitelkou Svatošovou a Stillerovou. Můžu říct nejen za sebe, ale i za ostatní, že jsme si ringo hodně oblíbili. A byl tu čtvrtek. Předposlední den. Měli jsme připravenou turistiku z Červenohorského sedla do Koutů nad Desnou. Bylo to cca 12 km. Do kopce to bylo po pěkné asfaltové cestě, ale terén při cestě dolů nebyl nejlepší, takže se našlo pár žáků s odřenými koleny. Čtvrtek byl za námi. Poslední noc, takže jsme se s učiteli rozhodli, že si opečeme buřty. Šli jsme spát s myšlenkou, že náš turistický kurz je už téměř u konce. V pátek byl budíček mimořádně na 7:30 a náš úkol byl uklidit si chatku a sbalit se a zkusit nic nezapomenout. Jeli jsme ještě jednou na rafty. Průběh dopravy do Postřelmova byl stejný jako ve středu a my už jsme byli lépe nachystaní a připravení na vodu. V pátek jsme měli méně přestávek, jelikož jsme museli být v daný čas už na nádraží. Z Lukavice jsme se dostali do Šumperku a odsud vlakem do Zábřehu. Tady jsme čekali cca 30 minut a konečně nám to jelo zpátky do Studénky! Přijeli jsme na nádraží o 15 minut později, kde už čekali rodiče, kteří byli odpočatí od svých dětí. Abych to shrnula, všichni jsme to přežili i s nevolnostmi a také s pochroumanými prsty. Snad mohu říct, že jsme si to všichni užili a byli bychom tam i déle!

Alessandra Mrvová

 {gallery}nase-skola/akce/2017-2018/sportak{/gallery}